Zavařeniny bývaly vždy praktickým a poměrně snadným způsobem, jak si uchovat chuť a vůni ovoce. Domácí výroba mívala zvláštní kouzlo, z plných poliček ve spíži na nás dýchalo léto i uprostřed zimy. Jenže ne každý dnes touží stát u plotny a hlídat v hrnci bublající polotovar na budoucí zavařeninu z jahod, hrušek nebo meruněk. A navíc, ne každý má pro vlastnoručně vyrobené pamlsky prostor a zdroj kvalitního ovoce.
A pak je tu ještě otázka. Obstojí džemy a marmelády v dnešních požadavcích na zdravé stravování? Jak často je konzumovat, když přece jen obsahují hodně cukru a my si chceme udržet štíhlou linii?
Zapeklité názvosloví
Marmeláda, název, kterému všichni rozumíme, i když je to označení výhradně pro výrobek pouze z citrusů. Nedá se tedy vyrábět z lokálních plodů, ať už by to bylo cokoliv. Přesto - v mnoha našich domácnostech říkáme marmeláda hladké ovocné pomazánce připravené z rozmixovaného ovoce nebo šťávy a cukru s velmi hustou konzistencí.
Džem, ten je naopak řidší, ale s většími kusy ovoce a cukrem.. Nově se na pultech obchodů už objevuje i džem z cibule nebo mrkve či rajčat.
Povidla, i ta se doma připravují z ovoce, ze švestek, hrušek nebo borůvek. Většinou ale se k podušenému ovoci nepřidává cukr, sladkost zajistí cukr obsažený v použitém ovoci. Vařením se odpaří voda a zůstane jen hustá ovocná složka.
Kolik cukru?
Klasický poměr použitých surovin pro domácí přípravu „marmelád“ je 1:1, tedy díl ovoce a díl cukru. Cukr slouží jako konzervant a bez něj by nesterilizované zavařeniny dlouho nevydržely. Vždyť naše babičky neznaly omnia ani jiná šroubovací víčka a zavařovalo se tzv. pod celofán.
Dnešní trendy využívají spíše poměr 3:1 ve prospěch ovoce. Aby se ale dalo cukrem co nejvíce šetřit, mělo by se vsadit na ovoce, které je samo o sobě sladké - perfektní jsou proto jahody nebo meruňky.
Do zavařeniny se pak často přidává ještě pektin, který slouží jako konzervant. Pokud ho chcete omezit, zavařujte ovoce jako je angrešt nebo rybíz, které má velkou želírovací schopnost a není nutné ovocnou směs trápit dlouho v hrnci. Kyselinu citrónovou, která se někdy do marmelád přidává pro výraznější chuť, nahradí čistá šťáva z citronu.
Extra tip:
Nestihli jste si ovoce zavařit nebo vás to prostě nebaví? A přes to by vám zavařeniny chyběly?
Vyzkoušejte Extra džem od Hamé. Každá sklenička obsahuje 50 procent ovoce a zároveň méně cukru.
Jak často?
Samozřejmě že dlouhé vaření vitaminům v ovoci neprospívá, ale i tak v něm zůstává spousta vlákniny a minerálů. Proto by se zavařeniny neměly z našeho jídelníčku ani z jídelníčku dětí vytratit.
Domácí nebo kupované džemy z principu své výroby a konzistence obsahují zhruba stejně cukru. Když budeme k zavařeninám přistupovat jako ke sladkosti, která ve správném množství nejen že neškodí, ale díky zmíněné vláknině a minerálům zpestří a obohatí jídelníček, rozhodně neprohloupíme.
Ovocné zavařeniny se dají kombinovat s bílkovinami, tedy ideálně s jogurtem, tvarohem, nebo přidat k cereáliím, do mléčných koktejlů. Dopřát si denně dvě lžičky zavařeniny není žádný přečin proti zdravému jídelníčku a můžete tak mlsat zcela bez výčitek.
Foto: Zdroj a foto Hamé (úvodní foto Unsplash)
Tip na vlastní pomerančovou marmeládu
Příprava:
-
1kg vykrájených filátek z cca 3 kg pomerančů (blanky v citrusech jsou hořké, tedy v marmeládě nežádoucí),
-
kůra z 1 pomeranče,
-
650 g cukru,
-
10 g Ovocného pektinu Labeta,
-
1 lžička Kyseliny citronové Labeta,
-
1 velký svitek skořice, 3 hvězdičky badyánu, 5 hřebíčků
Postup:
Vyfiletované pomeranče, většinu cukru (1 PL lžíci si necháme na později), pomerančovou kůru a koření dáme si vhodného hrnce a za stálého míchání přivedeme k varu, přidáme kyselinu citronovou.
Na závěr vmícháme citrusový Ovocný pektin smíchaný s lžící cukru, a pořádně promícháme. Ještě minutku-dvě provaříme, provedeme želírovací test (na vychlazený porcelánový talířek kápneme marmeládu a pokud nestéká, máme hotovo).
V opačném případě ještě povaříme, dokud nezískáme hustotu dle našich představ. Horkou marmeládu plníme do vyvařených ještě teplých sklenic (koření vyndáme, marmeláda by měla příliš intenzivní chuť).
Skleničky zavíčkujeme, obrátíme dnem vzhůru a po vychladnutí skladujeme na chladném temném místě.
Zdroj a foto: Labeta