Solit, sladit – nesolit, nesladit?

Solit, sladit – nesolit, nesladit?

Celá staletí si jich lidé vysoce cenili: cukr v homolích přechovávali hned vedle rodových pokladů – a solí se platilo, dokud se na scéně neobjevily peníze. 

Dnes vzbuzují obě oblíbené přísady emoce poněkud jiného rázu. Jak ale najít kompromis mezi tím, co máme rádi, a tím, co je zdravé!

 

CUKR 

 

SŮL



Netěší se dobré pověsti, říká se  že představuje pouze prázdné kalorie. 

Cukr nám ale dodává energii. Bílý či hnědý – rychle se v těle rozkládá, ve stejné chvíli stoupá hladina glukózy, která zajišťuje mozku přísun nezbytné energie.
Kromě toho cukr zlepšuje náladu, protože „vyzývá“ organizmus k produkci hormonů štěstí. 

Je pro naše tělo nezbytná, protože obsahuje sodík – látku, která pomáhá regulovat krevní tlak a udržovat rovnováhu mezi kyselostí a zásaditostí.
Sodík potřebujeme k převádění nervových impulsů, umožňuje nám také dobře trávit.

Kuchyňská sůl také bývá obohacována o jód, proto působí preventivně proti nemocem štítné žlázy.

KDE SE NACHÁZÍ?

Za den bychom ale neměli sníst víc než 100 g cukru (to je 10 lžiček – asi 250 kcal). Nepočítejte ale jen lžičky, které si sypete do kávy a čaje, je skrytý také v konzumovaných potravinách. 

Např. ve 100 g džusu je 50 g cukru, v malém kelímku jogurtu asi 10 g, v čerstvém ovoci, chlebu, rýži, bramborách či hamburgeru (v porci 100 g) cca 20 g. 

Výrobci potravin musí na etiketách uvádět všechny látky obsažené v dané  potravině.   

Pořadí látek svědčí o tom, čeho je nejvíce.  

Pokud je tedy cukr na druhém místě, znamená to, že může tvořit až polovinu obsahu produktu – např. 50 g ve stogramovém množství marmelády!

Denní doporučená dávka je pouhých 1,5 g (tj. půl lžičky), my ale obvykle konzumujeme 12 gramů i víc. Děje se tak hlavně proto, že jíme různě zpracované a konzervované potraviny. 

       

Sůl je např. v chlebu (krajíc chleba = 0,75 g), kukuřici (5 kukuřičných placek = 1,4 g soli) i v pizze (středně velký kousek = přibližně 3 gramy).

Hodně soli obsahuje nakládaná zelenina, solená a uzená masa, konzervy a tvrdé sýry. Zejména pak přísady do polévek (glutamát sodný), instantní i konzervované polévky, vývary v kostce a jídla s rychlou úpravou.

CO ZPŮSOBUJE

Podporuje otylost.  Otylí lidé jsou častěji postiženi ateriosklerózou, vysokým krevním tlakem, mrtvicí, křečovými žilami a degenerativními onemocněními kloubů.

Vysoká konzumace  cukru přispívá k rozvoji cukrovky 2. typu. Cukr je vyhledávanou výživou  bakterií – usazený na zubech slouží jako potrava škodlivým mikroorganizmům, které vyvolávají zubní kaz.

Je-li hladina cukru v krvi zvýšená, mohou toho využít  mikroorganizmy v pochvě. Kvasinky se množí, a je-li organizmus oslabený, zaútočí a vyvolají plíseň.

Zvyšuje krevní tlak, nebezpečná je především pro lidi s nemocnými ledvinami. A hypertenze nese riziko dalších nemocí. 

Nadměrným solením se zadržuje voda v těle a přetěžuje ledviny, trpí i žaludeční a dvanácterníková sliznice a následkem mohou být vředy. 

Lidé, kteří hodně solí, vyplavují spolu s močí z těla i vápník. 

Nedostatek tohoto minerálu znamená zvýšené riziko zlomenin a dlouhodobě i osteoporózy (křehké kosti).

Foto: pixabay a redakce (nahoře)